close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

17. kapitola

24. prosince 2007 v 21:05 | Lightsoul |  Světlo vs Temnota
Tak a je tu další vánoční dáreček ode mě a doufám, že když jste mě zklamali, že to napravíte. Ještě vás čeká jeden dáreček tak se těšte. :)))

Došli před dům pořádně si ho naposledy prohlédly. Každá se chytla jednoho dospělého a přenesli se.

Objevili se v menší vesničce.

" Tak holky budeme, tam muset dojít máme tam určitá bezpečnostní zabezpečení, tak se do domu nejde jen tak přenést."

Tak šli mlčky do nového domova. Obě byly zahloubané a přemýšleli, jaký to asi bude žít, tady a jaký to bude v nové škole magie.

El měla štěstí, že už něco málo přečetla, no vlastně skoro všechno do školy a teď se chtěla vrhnout do knížek co s koupila a Dědicích světla a jestli tam něco nebude o tý věštbě co se jí týká.

Monika už si taky něco do školy přečetla, ale nebylo to ho moc, jelikož byla nemocná a pořád musela spát, aby se už brzy uzdravila a mohla jít nakoupit věci do školy.

Šli až došly k velkému domu, byl nádherný s velkou zahradou .
Ta zahrada byla poměrně rozsáhlá, bylo tam jedno větší jezero a i menší lesík, moc hezký altánek, porostlí břečťanem.

Dům co dům, ale pořádný barák, byl prostě neskutečný, moc se holkám líbil.

Charlott a Johnem je odvedli do domu, přímo do jídelny, aby si mohly dát večerní svačinku a mohli probrat dům jak se jim líbí.

" Tak co holky, jak se vám tu líbí?"

" Je to moc fajn, mami to je velký, to neprozkoumáme ani za dva dny."

" Tak to máš pravdu, nějakou dobu vám to zabere." pověděla Charlott

" No aspoň od nich bude klid." Pověděl bez okolků John.

" Dovol"

" No dovol tati, mi jsem vždy hodný a tichounký jak myšky." Pověděla El a poťouchle se usmála na Monču, zas má něco v plánu.

" Vy dvě, nikdy jsi jak dvě ...., radši nic."

" Jak jako radši nic, hezky to dopověz."

" Tak klid, musíme teď vyřídit něco důležitějšího než vaše pitomí dohady." se neudržela Charlott

" Jak jako dohady, žádný dohady jen rozumná konverzace." odpověděl John

" Jo, tak co jsi chtěla probrat?" zeptala se El

" Hlavně tu adopci."

" Aha a co přesně?" poptala se Monča.

" Mam tady nějaký papíry, co musíš podepsat a to je vše zbytek zařídíme sami, docela nám hraje do karet, že tví rodiče napsali závěť ve který píšou, že se o tebe máme postarat, tak k tomu nepotřebujeme ani sociálku jen tvůj podpis a ještě ohledně toho jména, nerozmyslela jsi si to?"

" Ne, nerozmyslela jsem si to budu moc ráda mít vaše jméno." pověděla tak jak to cítila.

" Tak to je fajn, ale nevím, jak se ti bude zvykat na nový příjmení?"

" Nevím, ale snad to nějak zvláááádnu." Právě si zívla.

" Tak holky, půjdete spát, jen co mi taky Monča něco podepíše." prohlásil John.

Podal Monče nějaké papíry a podepsala je, ani je nečetla věřila jim.

" Myslím, že by to pro dnešek už stačilo, ještě si musíte vybalit, tak běžte Charlott vám ukáže pokoje, budete je mít vedle sebe."

" Tak jo měj se a dobrou noc."

" Dobrou holky a pamatujte si co se vám bude v noci zdát, znáte to s tím co se vám zdá první noc v novém domě a nové posteli se vyplní."

" Jo nezapomeneme a dobrou noc." Odpověděla mu Monča.

" Tak fajn a dobrou noc Mončo a snad pro tebe budeme dobří rodiče."

" Neboj budete" usmála se na něj a běžela dohonit El s Charlott, které pomalu zacházeli za roh chodby.

" Tak kde se flákáš?" zeptala se El Monči, když je dohnala.

" To bys ráda věděla."

" Jo"

" Ale já nepovím" a vyplázla na ní jazyk.

" Tak si to nech."

" Taky, že nechám."

" No tak holky nechte toho."

" Vždyť už nic neříkám."

" Tak tady budeš mít pokoj ty El a tady ty Mončo už tam máte kufry."

" Jo, tak moc děkuji i za to že jste se mě ujali jsem moc ráda, aspoň se s tím líp vyrovnám a už ani na to moc nemyslím."

" Tak to jsem moc ráda, měli jsme strach, že se zhroutíš, ale ty jsi v pohodě a to jsme moc rádi." usmáli se na sebe a objali.

" Mami, tak dobrou." pověděla Monča

" Dík, to bych nečekala a taky vám oboum přeji dobrou noc.

A holky vešli do pokojů, zjistili, že je mají dveřmi spojené a každá má svojí koupelnu. Rychle si vybalili věci z kufrů a zapadli do postele. Po nějaké době se ocitli v říši snů.

Pokračování příště

Doufám, že se vám kapitolky líbili a zanecháte komentíky. Jinak budu muset opravdu udělat tu komentovou hranici. Já bych psala normálně, ale kapitolky by přibývali pomaleji.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama