Shadow se procházela zapovězeným lesem a přemýšlela o věcech příštích. Říct jim vše teď nebo později?Poté se ji do hlavy dostal nápad....co kdyby studovala v Bradavicích! A prijmuli by mě vůbec?, říkalo její druhé já. No jistě! celý svůj život nezvěstná, žádné záznamy a hlavně nikdo nevěděl o její existenci. "až na jednoho" říkalo její podvědomí. Ale ve zlomku sekundy se rozhodla. zamířila nejkratší cestou k velkému Bradavickému hradu,a jukla na hodiny. Bylo půl třetí odpoledne, což byl skvělý čas vzhledem k tomu, že bylo volno. Prošla bradavickou bránou, proběhla velkou síňí a šla ke kamennému chrliči. No skvělé a co teď?no,asi heslo ne? říkalo její podvědomí. Tak fanj. "Maxovy maxižvýkačky?" nic. "Hejno švábů?" opět nic. "Citronová zmrzlina, Lékořicové hůlky"? Takhle to šlo dál dokud nepřišla k jedné z posledních nadějí, "Čokoládové žabky?" zeptala se. Anooo!povedlo se to! Chrlič se začal otáčet a objevily se schody. Shadow si na ně stoupla a počkala až dojeli ke krásně vyřezávaným dveřím. Shadow na okamžik zaváhala, ale nakonec přecen jen zaťukala. "dále" ozvalo se.
Z POHLEDU SHADOW:
...."dále" ozvalo se. Když jsem vešla dovnitř, uviděla jsem profesora Brumbála a Severuse...kteří byli zdřejmě velmi zvědaví, kdo ruší jejich debatu. "Dobrý den" odpovím. Trocha té zdvořilosti ve mě přece jen zůstala. "Dobrý den slečno, co by jste potřebovala?" zeptal se mě Brumbál. "Chtěla jsem se vás zeptat, jestli by jsem mohla studovat ve vaší škole..." "Ale jistěže slečno... ale musíte chvíli počkat , než najdu žádost o přijetí na školu." Brumbál se otočil a začal hledat v zásuvkách svého stolu. Mezitím jsem se posadila a čekala až tu žádost najde. Po chvíli ji skutečně našel a podal mi ji. "A jak se vůbec jmenujete slečno?" zeptal se. Já jsem se ještě nepředstavila???Tak to napravíme... "Jmenuji se Shadow Lilyen Potterová" sdělím jim. V tu chvíli sem měla pocit, že z nich prasknu... Brumbálovi se rozbil hrnek s čajem a vyjeveně na mě koukal- neschopen slova. Severus na tom byl podobně s tím rozdílem, že si žádný hrnek rozbít nemohl, jelkož žádný neměl. Zato vykulil své oči a otevřel ústa. Víte jaký to byl pohled? Trvalo to snad i několik minut, než se vzpamatovali a začlii se mě vyptávat. Většina otázek bala okolo toho co jsem dělala a halabala. Nakonec jsme se dohodli že jim svůj život povím v následujících dnech. Samozdřejmě ve zkrácené verzi. vyplnila jsem dotazník pro ministerstvo, dohodla se s profesorem Brumbálem co a jak. jelikož studenti měli přijet už zítra. Tak jsem už zůstala na hradu, a nechala si kouzlem přenést věci....
*******
.......Tak jsem už zůstala na hradu, a nechala si kouzlem přenést věci....
Tu noc jsem přespala v nějáké mě neznámé ložnici ve druhém patře. Ihned jak jsem se probudila mě přepadla tréma. Jak se budou všichni tvářit až mě uvidí? a tak podobně. Na strach mi ani nezbyl čas a šla jsem do velké síně...Byl tam profesor Brumbál, Snape, Mcgonagalová, Prýtová a Trelawneyová. "Dobrý den" pozdravím. "Dobré ráno slečno" odpoví mi Brumbál. Profesoři mi přikívli hlavou na pozdrav, Brumbál jim asi vše řekl. Zajímá mě jaký to bude...
Tu noc jsem přespala v nějáké mě neznámé ložnici ve druhém patře. Ihned jak jsem se probudila mě přepadla tréma. Jak se budou všichni tvářit až mě uvidí? a tak podobně. Na strach mi ani nezbyl čas a šla jsem do velké síně...Byl tam profesor Brumbál, Snape, Mcgonagalová, Prýtová a Trelawneyová. "Dobrý den" pozdravím. "Dobré ráno slečno" odpoví mi Brumbál. Profesoři mi přikívli hlavou na pozdrav, Brumbál jim asi vše řekl. Zajímá mě jaký to bude...
Po snídani si mě k sobě zavolal Brumbál. "Slečno, mohla by jste mi tedy vysvětlit váš příbeh?" "Jistě pane řediteli", odpověděla Shadow, a vydala se s profesorem do ředitelny. "psaďte se slečno " řekl. Můžete mi tykat pane profesore." usmála se Shadow. "Tak povídej Shadow.
"Když jsem byla malá, musela jsem se vše naučit sama. Severuse, Siriuse a Remuse jsem znala prakticky od narození. Severus často chodil varovat mamku, a Sirius s Remusem tam byli skoro každý den. Někdy mě viděli ale nejspíš si mysleli že se jim to jen zdá.... A takhle to šlo doté doby, než byl mě a Harrymu jeden rok. Táta byl dole a pokoušel se zastavit Volemorta., zatímco máma vzala mě a Harryho do náručí a vyběhla s námi po schodech nahoru do nějákého pokoje. Položila nás a mě zakryla neviditelným pláštěm. Pak tam vtrhl voldemort, a zabil ji. Pak šel k Harrymu. Nevěděl že tam jsem já. Seslal na Harryho kletbu smrti. Ale díky tomu že máma se za nás obětovala vzniklo mezi námi pouto. Tudíž, kdybych tam já nebyla, tak by Harry zemřel. A kdyby tam nebyl on, a Voldemort seslal kletbu na mě, je pochopitelné že bych zemřela já. Tak jako Harry mám i já jizvu. " řekla a ohalila jizvu ve tvaru blesku na temeni hlavy. "Potom co Voldemortova duše opustila jeho tělo, se dům zřítil. Harryho odvezl Hagrid na Siriově motorce a já jsem se o sebe musela opět starat sama. Nikdo ale nevěděl že Voldemort měl už v té době jeden viteál. Takže jeho duše se převtělila do něj a on znovu získal své tělo. Na veřejnosti se neukázal dobrých deset let. Až v době Harryho 1.ročniku se něco zvrtlo, a on opětně ztratil své tělo. Mezitím, když Harryho odvedl Hagrid, jsem šla do Godricova lesu.
Tam jsem potkala Pegase. byla to matka se svým maličkým hříbětem, se kterým jsem vyrůstala. Dostal jméno Nivus. "
"Když jsem byla malá, musela jsem se vše naučit sama. Severuse, Siriuse a Remuse jsem znala prakticky od narození. Severus často chodil varovat mamku, a Sirius s Remusem tam byli skoro každý den. Někdy mě viděli ale nejspíš si mysleli že se jim to jen zdá.... A takhle to šlo doté doby, než byl mě a Harrymu jeden rok. Táta byl dole a pokoušel se zastavit Volemorta., zatímco máma vzala mě a Harryho do náručí a vyběhla s námi po schodech nahoru do nějákého pokoje. Položila nás a mě zakryla neviditelným pláštěm. Pak tam vtrhl voldemort, a zabil ji. Pak šel k Harrymu. Nevěděl že tam jsem já. Seslal na Harryho kletbu smrti. Ale díky tomu že máma se za nás obětovala vzniklo mezi námi pouto. Tudíž, kdybych tam já nebyla, tak by Harry zemřel. A kdyby tam nebyl on, a Voldemort seslal kletbu na mě, je pochopitelné že bych zemřela já. Tak jako Harry mám i já jizvu. " řekla a ohalila jizvu ve tvaru blesku na temeni hlavy. "Potom co Voldemortova duše opustila jeho tělo, se dům zřítil. Harryho odvezl Hagrid na Siriově motorce a já jsem se o sebe musela opět starat sama. Nikdo ale nevěděl že Voldemort měl už v té době jeden viteál. Takže jeho duše se převtělila do něj a on znovu získal své tělo. Na veřejnosti se neukázal dobrých deset let. Až v době Harryho 1.ročniku se něco zvrtlo, a on opětně ztratil své tělo. Mezitím, když Harryho odvedl Hagrid, jsem šla do Godricova lesu.
Tam jsem potkala Pegase. byla to matka se svým maličkým hříbětem, se kterým jsem vyrůstala. Dostal jméno Nivus. "

" Společně jsem s nimi žila skoro celý svůj život až do těď. Zhruba po roce jsme se přesunuli do Temného lesa kde jsem poznala svojí samičju fénixe, jmenuje se Ferra. Zůstali jsme tam spolu se stádem jednorožců, a před pár měsíci se k nám připojili i čtyři gryfové. Fafnir, Kiara, Noremi a Uzuki. Ale to už vybočuji, nicméně, žili jsme šťastně, dokud nás nepřepadl Voldemort a bohužel mě chytil. V té době mi byli dva roky. Zůstala jsem u Voldemorta další tři roky, než jsem se dostala ven. Byla to taková zkouška a učení v jednom. Každý den jsem musela přetrpět Crucio a pár ran ohnivým bičem" usmála se smutně. "A to mě naučilo mnoho věcí. Nikdy nekřičet při bolesti, když mě mučí. Nechtěla jsem jim udělat radost a potěšení. Musela jsem se také naučit nitrobranu, abych zachránila životy jiných. Občas když mě nikdo neviděl jsem zašla do Voldemortovy knihovny a pár si jich vzala. A pak se mi konečně po třech letech podařilo utéct. Opět jsem zašla za jednorožci a v jejich stádu byl i Nivus se svou maminkou. Gryfové létali spolu s Fénixi, Orli, a Havrany po obloze. Život šel dál. Pak jsem se znovu ocitla u Voldemorta, ale tentokrát jsem tam nebyla ani jeden den. Ale od toho dne mu skoro nikdy neřeknu jinak než "Voldy"."ušklíbla se. "Díky těm rokům co jsem u něj předtím byla, jsem se naučila zvěromágovství a mohu ho i víc vyvíjet. Můžu se měnit do Jednorožce, Pegase, Gryfa, Fénixe, Vrány, Orla skalního, hada, lvici a geparda. Jak vidíte tak je to docela výhoda. A také umím mluvit řečí zvířat, včetně hadího jazyka." dopověděla Shadow.
Brumbálovi chvíli trvalo něž si zapamatoval veškeré informace a potom řekl:
"Děkuji ti Shadow. Dnes tě zařadí spolu s ostatními žáky do tvé koleje. Přemístíš se pomocí přenášedla do Prasinek. Tam se společně s Hagridem a ostatními prváky budeš plavit na loďkách do Hrdu, kde si vás vyzvedne Minerva. Je ti všechno jasné?"optal se. "Ano pane řediteli" "To je dobře. žáci mají přijet kolem šesté hodiny večer.""Nashledanou a děkuji pane řediteli."řekla Shadow. "Nashledanou"odpověděl Brumbál.
Brumbálovi chvíli trvalo něž si zapamatoval veškeré informace a potom řekl:
"Děkuji ti Shadow. Dnes tě zařadí spolu s ostatními žáky do tvé koleje. Přemístíš se pomocí přenášedla do Prasinek. Tam se společně s Hagridem a ostatními prváky budeš plavit na loďkách do Hrdu, kde si vás vyzvedne Minerva. Je ti všechno jasné?"optal se. "Ano pane řediteli" "To je dobře. žáci mají přijet kolem šesté hodiny večer.""Nashledanou a děkuji pane řediteli."řekla Shadow. "Nashledanou"odpověděl Brumbál.