close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

9. Kapča

23. prosince 2007 v 10:47 | Wastow |  Harry Potter a Tajemství Dnešních Kouzelníků
Tak je tu další kapča doufám že se vám bude líbit protože mi dala docela práci :))
Wastow

P.s. :to o komentech platí stále!

Z pohledu Shadow...

Je teprve deset hodin a já se procházím po pozemcích. Došla jsem k jezeru a vyšplhala jsem do koruny velkého dubu. Přemýšlela jsem co bude dál. Co bude až přijedou studenti? Musím ještě jít říct Mcgonagalce aby říkala moje pravý jméno. Heh...ta mě zabije...juknu se na hodiny a vyvalím oči, pusu...no prostě vše co se vyvalit dá. ty hodiny se musejí plíst. Půl jedné?! No nic tak si zajdu do knihovny. Slezla jsem ze stromu a vydala se směr Bradavická knihovna.
Po chvíli která mi připadala jako celá věčnost, jsem se "dovalila" do knihovny, a popadla knihu s názvem Pokročiilá černá magie. Dlouho jsem měla v plánu se jí naučit, a potom i bílou a šedou. Ehh...takový menší plány do budoucna. No.. přečetla jsem asi stopadesát stran, takže by to pro dnešek mohlo stačit. bylo půl šesté, tak jsem se rozběhla do svého pokoje.
Tam jsem se převlékla do školního hábitua pak jsem mávla hůlkou "Balit" Moje věci byli v cukuletu namáčkané v kufru. "wingardium leviosa!" a kufr se vznesl. poté jsem opustila svůj dřívější pokoj a šla jsem dát kufr do místnosti na kufry. Jak logické že?
K profesoru Brumbálovi jsem došla kupodivu včas. Mlčky mi podal přenášedlo a já jsem ucítila škubnutí za pupíkem. Objevila jsem se na nádraží v Prasinkách a zahlédla jsem Hagrida. "Ahoj hagride!" zařvu na něj. "Nazdárek Shadow" odpoví mi. Počkali jsme spolu na první ročníky, a Vydali jsme se k loďkám. Cestou jsem zaznamenala že nějáci dva namyšlenci si dobírají nějákého kluka. Došla jsem k nim a začala. "Co si jako myslíte že děláte?!"zařvu na ně. "My nic" řekl ten hubenější. "Jo mi nic,to on neprávem oxiduje na tomhle světě"rozmachuje se ten tlouštík. "Tak já ti něco povím" začala jsem klidným hlasem ale ke konci jsem už řvala. "Jestli se dozvím že ještě jednou někomu něco uděláš tak si mě nepřej!" Oba se rozklepali a odběhli víc dopředu. Mezitím jsme došli k loďkám, a na mě a toho kluka zbyla ta poslední. Na nic jsme nečekali, nastoupili, a jelo se.
"Jak se jmenuješ?"zeptal jsem se chlapce. Měl pomněnkově modré, hluboké oči, světle hnědé delší vlasy a jemné rysy. Byl také poměrně hubený. "Alex. Alex Norkan představí se. "A ty?"
"Shadow" "Shadow Potterová" odpověděla jsem. Alex si mě chvíli prohlížel a potom se zeptal "do jakého jdeš ročníku?" "do šestého, a ty?"zeptala jsem se ho. "Taky" odpoví. "Tak to je super"usměju se.
Dorazili jsme k hradu a Hagrid nás odvedl profesorce Mcgonagalové. "Zdravím vás. Budete rozděleni do jednotlivých kolejí jmenují se Nebelvír, Mrzimor, Havraspár, a Zmijozel. Po dobu kterou tady strávíte, bude kolej něco jako vaše rodina. Za každý úspěch získáte body, a za každé porušení řádu o body příjdete. Kolej s největším počtem bodů získá školní pohár".odrecitovala. "Pojďte" přikázala a my jsme se seřadili po dvojicích do zástupu. Já a Alex jsme šli až na konci a před náma šli ti dva namyšlenci. když jsme došli do velké síně, upřeli se na nás všechny pohledy. Panebože proč na mě Harry čumí?! Proč tu na nás VŠICHNI čumí?! Mcgonagalová vytahlá odněkud třínohou stoličku s moudrým kloboukem. "Až vyvolám vaše jméno, vystoupíte sem, dám vám na hlavu moudrý klobouk, a budete zařazeni do koleje. Frank Burakovič!" prcek byl zařazený do Mrzimoru. Šlo to tak až když byl zařazený poslední student. Teda skoro. Profesorka mcgonagalová řekla "Nyní zařadíme jistého Alexe Norkana, který přestupuje z Kruvalské akademie a jde do šestého ročníku". Alex na mě nervózně pohlédnul a šel si sednout na stoličku. Asi po třech minutách vykřikl"Nebelvír!" Alex se na mě šťastně kouknul a odešel si sednout na kraj nebelvírského stolu.
"Jistě jste si všimliže ještě nebyli zařazeni všichni" ve mě hrkla nervozita. "ještě zbývá slečna, která měla domácího učitele, a doposud se nevědělo že žije. Představuji vám slečnu Shadow Potterovou!"
Velkou síní se rozlehlo ticho a studenti si začali šeptat a víc jak polovina na mě koukala jak tele na nový vrata. Mmmm...asi se baví o mě. Ale zahnala jsem své myšlenky a usedla na stoličku.
"Vítam tě Shadow"
"Zdravím"
"Tak kam tě zařadit?"
"To musíš udělat ty"
"Mrzimor a havraspár to asi nebude že?"
"eee...asi ne"
"Ale těď tu máme Nebelvír a Zmijozel. Tak kam s tebou?"
"Čtu ti v mysli že chceš jít za svým kamarádem a bratrem, tak je to tedy...
NEBELVÍR"
Seskočila jsem ze stoličky a šla si sednout k Alexovi. Byl to pro mě nejšťastnější den mého života.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama