close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

11. - Seznámení s rodiči 1. část

26. ledna 2008 v 12:01 | Lightsoul |  Peklo života
Tak a tady máte další kapitolku, doufám, že se vám bude líbit. Také nevím kdy bude další kapitolka, ale budu se snažit, aby byla co nejdřive. Tuto kapitolku bych chtěla věnovat jednej moc dobrej povídkářce Enn, ona ví za co :-))))
Tak a ted vám přeji jen příjemná čtení. Lightsoul :-)))))

" Dobrý den, já jsem Samanta Devonová" řekla jen tak na uvítanou.
" Dobrý, já se jmenuji Nattalie Sinclairová, tvá matka."
Nějakou dobu se na sebe koukali a prohlíželi se navzájem.
Ani jedna nevěděla co má říct, když v tom si najednou padli do náruče a objímali se.
" Mami" zašeptala Sam její mamce do ucha.
" Sam" to zase zašeptala zašeptala paní Sinclairová.
Po nějaké době dlouhého objetí do kterého obě dali všechny své city a pocity.
Když v tom promluvila Samantina pravá matka.
" Tolik se mi stýskalo už jsem ani nedoufala, že tě nikdy uvidím. Jsi tak moc podobná svému otci."
Usmála se na ní a chtěla se mamky zeptat, kde je její otec, ale ta jí stihla odpovědět na její nevyřčenou otázku, než jí sama dokázala říct.
" Neboj teď spí, pak se na něj půjdeš podívat neboj se už se na tebe těší stejně jako jsem se na tebe těšila já."
A zářivě se na ní usmála, Sam její úsměv zdráhavě oplatila.
Pak jí a Toma její nově nalezená mamka pozvala k sobě domů.
Dovedla je do menšího, ale útulného obývacího pokoje.
Pověděla jim ať si udělají pohodný.
Sam si sedla na středně velký bílý gauč a Tom se posadil vedle ní.
Když to její matka uviděla, byla ráda.
Usmála se na oba dva a zeptala se jich.
" Tak co si dáte kafe, čaj, nějaké zákusky sendviče."
A znova je obdařila zářivým úsměvem.
" Ne to je dobrý" odpověděli oba naráz, ti se na sebe podívali a pak na paní Sinclairovou.
" Ale no tak, já vám přinesu čaj a nějaký sušenky, zatím si tu udělejte pohodlí a až přijdu, tak mi povíš Sam jak si se měla."
Otočí se a zaběhne do kuchyně udělat jim slíbený čaj.
" No tak to radostný asi moc nebude."
Potichu odpoví Sam po tom co její mamka odešla.
Ale Tom to zaslechl a tak se na Sam otočil a podíval se jí do očí a pak promluvil.
" Neboj to bude dobrý, tví rodiče jsou moc fajn neboj, ať se stalo co chtělo oni tě přijmou a budou tě mít rádi neboj. Fakt."
Ta se mu taky koukala do těch jeho očí a usmála se na něj a odpověděla mu.
" Jo tak to je doufám, ale věřím ti."
A laškovně na něj mrkla, ten se na ní taky usmál a něžně jí políbit.
" Tome můžu se tě na něco zeptat?"
Zeptala se ho Sam po tom co se od sebe odtrhli.
" Ptej se na co chceš." Odpověděl jí hned
" Opravdu?"
Ten jen na to kývnul.
" A co ty máš nějaké sourozence, rodinu povídej o mě toho víš tak nějak dost, ale já o tobě jen to, že kamarádíš s mým bráchou a si upír."
Podívala se něj a nevěděla, jak bude reagovat.
Ten se na ní jen smutně podívat a po nějaké době konečně odpověděl.
" Jak bych to řekl, mí rodiče jsou na druhý straně a pokoušejí se mě zabít za zradu klanu nebo jak to říkali, prej si nezasloužím žít, jsem prej, jak otravný hmyz, černá ovce rodiny." řekl se zvláštním výrazem v očích.
" To je mi opravdu líto, taky jsi to neměl moc lehký co?"
Nevěděla co na to říct, docela hodně jí to překvapilo, hned jak ho poznala, ten první den, zdál se jí veselí a že měl šťastný život, ale jak to skutečně bylo se možná ještě dnes doví.
Měla pravdu Tom po menší odmlce pokračoval.
" Když jsem byl malí bylo to docela fajn rodiče se o mě starali měli mě rádia já si hrál se svým starším bratrem, když v tom se válka mezi těmito dvěma klany stala nesnesitelná.
Začali se vraždit jen na potkání a nedokázali nic vyřešit ani teritorium, kde budeme mít mi a kde oni.
Já jsem se proti tomu bouřil, ale to jsem neměl rodiče mě začali nenávidět a bratr se k nim přidal.
Začali mě pro mou troufalost bít.
Až jednou to hodně přehnali a já málem zemřel, můj děda mě potají odvedl na hranice, kde mě pak našel Ted.
Odvedl mě sem a já jsem zde začal žít nový život, jsou tu fakt moc fajn lidi a jedni z nich jsou i tví rodiče.
Nemusíš mě vůbec litovat, až tady jsem si uvědomil, jaký je život krásný a je docela i fajn a teď mam i tebe a jsem moc šťastný."
Dokončil Tom své vyprávění Sam se na něj zkoumavě dívala a řekla mu.
" Jsem ráda, že jsi šťastný a taky jsem ráda, že tě mám. Měli by jsme se zabývat současností a ne minulostí, minulost jsme už prožili, ale současnost žijeme."
Teď na ní Tom koukal jak tele na nový vrata než to pochopil.
" To je vlastně taky fakt."
A v tom do pokoje vešla paní Sinclairová, usmála se na ně a dala tácek se sušenkami a hrnečky na stůl.
" Tak co Sam jak si se měla?"
Sam začala vyprávět celý svůj život, nic jim netajila, pověděla jim úplně vše.
Tom ze začátku chtěl odejít, když se povídala o svém soukromí, ale ona chtěla, aby to věděl.
Než dopovídala pouto mezi ním a Sam se zvětšilo.
Ale nejen mezi ním a Sam, ale i s její matkou. I ona se rozpovídala a povídala o Jerrym, jaký byl jako malý nezbeda a zůstalo mu to až do teď.
Chvílemi se i docela hodně bavily, když v tom paní Sinclairová řekla.
" Tak myslím, že John by mohl být už vzhůru. Měli by jsme se za ním jít podívat."
Pokračování příště
Líbila se vám kapitolka? Pište do komentů :-)))
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama