Tak a tady máte druhou část kapitolky, chtěla bych jí věnovat mímu kamarádovi a spolužíkovi Vaškovi. :-))))))
Doufám, že se vám bude tapitolka líbit, tak a přeji vám příjemné čtení. :-))) Lightsoul :-))))
Doufám, že se vám bude tapitolka líbit, tak a přeji vám příjemné čtení. :-))) Lightsoul :-))))
" Teda co se týče upírů a co je pravda o vlkodlacích?" zeptala se svého bratra Sam.
" To je složitý asi jako všechno jsou dva druhy vlkodlaků, stejně jako upírů. Jsou čistokrevní a
nečistokrevní." začal Alex.
" Aha a jak je to s tím, že když jsi vlkodlak a máš dítě eee s nevlkodlakem? Zeptala se bratra Sam. Ten se samozřejmě uchecht.
" Většinou to záleží kdo z rodičů je silnější a vyhraje." Tlemil se na ní jak pako.
" Tak to jsem si mohla domyslet a jak se stříbrem a tak?" tentokrát se radši zeptala Jerryho, jelikož její bratr si z ní dělal pořád legraci.
" Teoreticky a nás vlkodlacích se ví méně, ale jedno ti povím, nenávidím stříbro." Začne se smát.
" Čemu se jako směješ?" odpoví mu.
" Já?"
" A kdo jako jiný?" ta se začne smát ještě víc a prstem ukáže za sebe.
" Aha" a ušklíbl se, moc inteligentní odpověď.
" Můžeš mi stejně říct čemu se smějete?"
" No já se směji vám čtyřem, ale čemu oni tak to nevím." a začala se smát ještě víc, docela jí dostalo, jak se tak najednou začali tvářit upírci. Ti jen odsekli.
" My se smějeme jim." Sam jim odpoví.
" Ha, tak to mi došlo." Ti se tvářili, jako by jim ulítli včely.
" Počkat, tak mi to vysvětli, proč si se smála všem." Ta jen obrátila oči sloup.
" Jé no čemu asi."
" Jo holka, tak to netuším, by jsme se asi neptali ne?" zeptal se jí Jerry.
" Tak já vám to hold vysvětlím. Vy jste mi vysvětlovali, jak je to stou svěcenou vodou a vy se stříbrem no a tvářili jste se naprosto stejně směšně, už to chápete?" zeptala se jich, začali uvažovat a až asi po dlouhý minutě jim to došlo naráz.
" Ahá" ozvalo se čtyřhlasně.
" No to je dost."
Teď začala uvažovat, jestli se má Alexe zeptat na rodiče, jestli ještě žijí. Mezitím co přemýšlela porozhlédla se po krajině.
Momentálně byli na louce a za nimi končil les, který začínal u Samantina a jejich rodičů domu. Nebyl tak velký, jak se na první pohled zdál, ale je hodně hustý.
Jak šla po louce všímala si krtinců, dokonce zahlédla jednoho králíka a menší skupinku srnců. Teď nad ní právě proletěla sova. Nemohla si nevšimnout, jak se krajina po těch pár krocích za lesem změnila. Tak se zeptala, jak je to možné.
" Celkem jednoduše, tady začíná naše území." odpoví jí Ted.
" To je naprostá nádhera." a slastně si prohlíží, zvířata okolo.
" Jako by to tu ožilo." usmála a ostatní taky měli to tu moc rádi a proto chodili na lov zlých upírů neradi, necítili se tam moc hobře.
" Hele Alexi může se tě na něco zeptat?"
" Jo ptej se i když asi tuším na co se chceš zeptat." Sam si dodávala odvahu, měla strach co jí odpoví.
" Chtěl a bych se zeptat na rodiče." Tak a bylo to venku, docela se jí ulevilo, ale pořád měla strach jak jí odpoví.
" Jak bych to řekl, táta je na tom mizerně, před týdnem se ho napadli upíři, ubránil se, ale ošetřovatelé neví, jak dlouho vydrží." Než se Sam stačila zeptat, už jí odpovídal sám.
" Jo je vlkodlak." Sam to vůbec nevadilo, jen jí mrzelo, proč jí nechtěli, co jim udělala, tak se zeptala.
" A máma?"
" Ta je momentálně na lovu, jsi jí hodně podobná, divoká a přitom klidná." Sam se usmála a ještě něco jí pořád vrtalo hlavou, ale nevěděla jestli by věděl odpověď.
Alex poznal, že jí něco vrtá hlavou.
" Ptej se a neboj se naši už to ví dneska jsem s nimi o tom mluvil." To Sam zarazilo.
" Tak jo, chtěla bych se zeptat, jak je možný, že jsem vyrůstala u toho tyrana?" To zas zarazilo jeho.
" Já ti můžu říct jen něco zbytek ti poví za chvíli rodiče, už tam pomalu budeme. Jediné co vím, tak že tě někdo po narození unesl."
" To je složitý asi jako všechno jsou dva druhy vlkodlaků, stejně jako upírů. Jsou čistokrevní a
nečistokrevní." začal Alex.
" Aha a jak je to s tím, že když jsi vlkodlak a máš dítě eee s nevlkodlakem? Zeptala se bratra Sam. Ten se samozřejmě uchecht.
" Většinou to záleží kdo z rodičů je silnější a vyhraje." Tlemil se na ní jak pako.
" Tak to jsem si mohla domyslet a jak se stříbrem a tak?" tentokrát se radši zeptala Jerryho, jelikož její bratr si z ní dělal pořád legraci.
" Teoreticky a nás vlkodlacích se ví méně, ale jedno ti povím, nenávidím stříbro." Začne se smát.
" Čemu se jako směješ?" odpoví mu.
" Já?"
" A kdo jako jiný?" ta se začne smát ještě víc a prstem ukáže za sebe.
" Aha" a ušklíbl se, moc inteligentní odpověď.
" Můžeš mi stejně říct čemu se smějete?"
" No já se směji vám čtyřem, ale čemu oni tak to nevím." a začala se smát ještě víc, docela jí dostalo, jak se tak najednou začali tvářit upírci. Ti jen odsekli.
" My se smějeme jim." Sam jim odpoví.
" Ha, tak to mi došlo." Ti se tvářili, jako by jim ulítli včely.
" Počkat, tak mi to vysvětli, proč si se smála všem." Ta jen obrátila oči sloup.
" Jé no čemu asi."
" Jo holka, tak to netuším, by jsme se asi neptali ne?" zeptal se jí Jerry.
" Tak já vám to hold vysvětlím. Vy jste mi vysvětlovali, jak je to stou svěcenou vodou a vy se stříbrem no a tvářili jste se naprosto stejně směšně, už to chápete?" zeptala se jich, začali uvažovat a až asi po dlouhý minutě jim to došlo naráz.
" Ahá" ozvalo se čtyřhlasně.
" No to je dost."
Teď začala uvažovat, jestli se má Alexe zeptat na rodiče, jestli ještě žijí. Mezitím co přemýšlela porozhlédla se po krajině.
Momentálně byli na louce a za nimi končil les, který začínal u Samantina a jejich rodičů domu. Nebyl tak velký, jak se na první pohled zdál, ale je hodně hustý.
Jak šla po louce všímala si krtinců, dokonce zahlédla jednoho králíka a menší skupinku srnců. Teď nad ní právě proletěla sova. Nemohla si nevšimnout, jak se krajina po těch pár krocích za lesem změnila. Tak se zeptala, jak je to možné.
" Celkem jednoduše, tady začíná naše území." odpoví jí Ted.
" To je naprostá nádhera." a slastně si prohlíží, zvířata okolo.
" Jako by to tu ožilo." usmála a ostatní taky měli to tu moc rádi a proto chodili na lov zlých upírů neradi, necítili se tam moc hobře.
" Hele Alexi může se tě na něco zeptat?"
" Jo ptej se i když asi tuším na co se chceš zeptat." Sam si dodávala odvahu, měla strach co jí odpoví.
" Chtěl a bych se zeptat na rodiče." Tak a bylo to venku, docela se jí ulevilo, ale pořád měla strach jak jí odpoví.
" Jak bych to řekl, táta je na tom mizerně, před týdnem se ho napadli upíři, ubránil se, ale ošetřovatelé neví, jak dlouho vydrží." Než se Sam stačila zeptat, už jí odpovídal sám.
" Jo je vlkodlak." Sam to vůbec nevadilo, jen jí mrzelo, proč jí nechtěli, co jim udělala, tak se zeptala.
" A máma?"
" Ta je momentálně na lovu, jsi jí hodně podobná, divoká a přitom klidná." Sam se usmála a ještě něco jí pořád vrtalo hlavou, ale nevěděla jestli by věděl odpověď.
Alex poznal, že jí něco vrtá hlavou.
" Ptej se a neboj se naši už to ví dneska jsem s nimi o tom mluvil." To Sam zarazilo.
" Tak jo, chtěla bych se zeptat, jak je možný, že jsem vyrůstala u toho tyrana?" To zas zarazilo jeho.
" Já ti můžu říct jen něco zbytek ti poví za chvíli rodiče, už tam pomalu budeme. Jediné co vím, tak že tě někdo po narození unesl."
Pokračování příště
Líbila se vám kapitolka? Pište do komentů :-))))
Líbila se vám kapitolka? Pište do komentů :-))))