close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

11. - Seznámení s rodiči 2. část

2. února 2008 v 17:36 | Lightsoul |  Peklo života
Tak a máte tu další kapitolku k peklo snad se vám bude líbit a budete mi psít komentíky. Chtěla bych jí věnovat všem co tuto povídku čtou.
Tak jo přeji vám příjemné čtení. :-))))
Lightsoul :-))))

" Tak myslím, že John by mohl být už vzhůru. Měli by jsme se za ním jít podívat."

" Jo taky si myslím." Řekne Sam, která už je si trochu jistější.

Tom se Sam v ruku v ruce šli chodbami vedeni paní Sinclairovou.

Když v tom se objevili před jedněmi dveřmi.

Jako první do pokoje vkročila paní Sinclairová, Sam a nakonec Tom.

Objevili se v chodbičce ve které byli další dveře.

Samantina matka vybrala, ty co byli hned naproti nim.

Když otevřela dveře Sam se zhluboka nedechla a vkročila za svojí matkou do pokoje, kde se nacházel její pravý otec.

Pokoj byl bílí, jak čerstvě napadený sníh.

Docela skromně zařízený.

V pokoji se nacházel noční stolek dvě židle a postel na které ležel muž.

Hned na první pohled nevypadal moc zdravě, byl bledší než jeho manželka a Samatniny matka, ale usmíval se ne ně.

Chvilku si ho Sam prohlížela.

Pal Sinclair má středně dlouhé kaštanově hnědé vlasy, tmavě hnědé oči.

A jak jsem se už umiňovala, je nezdravě bledý.

Když si ho Sam takhle prohlížela a on jí, do pokoje vkročila ženo asi tak kolem 30 let.

Usmála se na všechny a promluvila.

" ÁÁ, dobrý den paní Sinclairová, tak jste se přišla podívat na manžela."

" Ale co jsem ti to říkala jmenuji se Nattalie."

" Tak dobrá Nattalie." A nesměle se ní usmála.

" Ale máš pravdu přišla jsem se podívat za manželem, ale ne sama. A jak mu dneska je?"
Zeptala se Samantina matka starostivě, byla ráda, že našla svojí jedinou dceru, ale měla strach, že její muž umře.

Stále doufala, že se z toho dostane.

Byl stejně jako paní Sinclairová nešťastný ze ztráty dcery, tak doufala, že když se vrátila, bude mu už lépe.

" Od včerejšího dne se Johnúv stav velice zlepšil, rána se nám začíná pěkně hojit a i horečka se nám snižuje.

Myslím, že už je za vodou, ale ještě nějakou dobu bude trvat než se nám úplně uzdraví."

Sam si stejně jako její matka oddychla, ještě dneska se dověděla, že její pravý otec umírá a teď jí řekli, že se uzdraví, velice jí to potěšilo.

Sestřička ještě zkontrolovala ještě jeho ránu a odešla a teď tu byla ta dlouho očekávaná chvíle.

" Tak Johne, chtěla bych ti představit tvojí dceru Sam. Sam tohle je tvůj otec." A oba je obdařila úsměvem.

John si nemohl pomoct a tak na Sam promluvil.

" Pojď ke mně."

Sam se chvilku zdráhala, ale po tom co jí Tom pošťuchoval se odhodlala a ke svému otci přistoupila a objela ho.

" Tolik se mi po tobě stýskalo už jsem myslel, že tě nikdy neuvidím."

Po chvilce se od sebe odtrhli.

Tom si vzal jednu ze žilný co byli v místnosti a sedl si vedle postele a to samé udělala i paní Sinclairová.

Sam si po otcově pobídnutí sedla na postel.

" Jsem tak rád, že jsme tě našli, no spíš ty nás." A zářivě se na ní usmál.

Jak na něm bylo vidět, jeho nově nalezená dcera mu vrazila novou sílu do žil.

Je celý rozzářený a už i má o něco lepší barvu.

" Alex nám o tom tvé včerejší potyčce už zmínil a jsem rád, že jsi mu zachránila život i když to bylo trošku nezodpovědné."

Trošku se na ní zamračil, ale dlouho mu to nevydrželo a už se zase usmíval.

Jak se ukázalo je stejně příjemný jako její matka a moc dobře se s ním povídá.

Sam mu znovu převyprávěla její život, na konci vyprávění se zdálo, že je hodně naštvaný.

Tak se to paní Sinclairová pokoušela zachránit další otázkou.

" Tak co jak se vám šlo sem nebyla to moc velká dálka?"

Zeptala se Sam s nadějí v hlase, když se její muž naštve což je jenom zřídka, je velice nepříčetný.

Sam se podívala no Toma a ten pochopil z čeho má strach, že se naštve ještě víc po tom co se doví po tom dnešním útoku.

Sam to vzala chytře do rukou a začala vyprávět.

" No byla to zajímavá cesta, když jsme šli lesem bylo to téměř bez problémů, ale jakmile jsem se dostali na kraj toho temného lesa a dostali se na tu mítinku, byla to neskutečná změna.

Opravdu se mi tu líbí."

Řekne jim, nechtěla jim hned na začátku jejich vztahu lhát, tak to jen přešla.

Když v tom se do toho vložil i Tom.

"Musím uznat, že jsme se Sam docela dobře bavili. Sice musím uznat, že nás Ted docela hodně překvapil."

Řekl se zvláštním tónem v hlase.

" Jo tak ty myslíš to s tím tréninkem."

Začala se smát Sam.

" Jo víš jako mi tě jdeme doprovodit a kluci se ti jdou omluvit, za to jak se na tebe chovali a on si pak napochoduje pomalu doprostřed hovoru a hned chce pokročit v našem výcviku a ty ho jen v tom nesmyslném pobíhání podporuješ."
Ta se jen uchechtla.

" Myslím, že ty, Jerry a brácha to náramně potřebujete po tom co jste tam předvedli."

Celý jejich hovor se zaujetím poslouchali pan a paní Sinclairovi a oboum cukali koutky.

" Tím chceš říct jako co."

" Nooo." A když si všimla jeho mírně naštvaného pohledu, rychle dodala.

" Já nic, já muzikant." A hodila po něm jeden ze svých sladkých úsměvů.

Což její rodiče nevydrželi a začali se strašně smát.

Se na sebe podívali a Tom řekl:

" Čemu se jako smějou." No a to jaksi říkat neměl, jelikož se začali smát ještě víc.

Sam se na ně koukala a jen kroutila hlavou.

Po tom co se konečně dosmáli se Pan Sinclair ozval.

" Tak to bych měl říct Tedovi, aby si vás vzal pořádně do parády."

No a Tom jen si hlasitě odechl a mírně zaprotestoval, ale jakmile po něm John střelil jeden ze svých přísných pohledů zmlk.

" Hele Sam a co jsi to říkala, že v tom temným lese jste to prošli téměř bez problémů?"

Tom se Sam se na sebe zhrozeně podívali a zbledli.




TAk a je to konečně celí
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama